Kamila Brůčková
Tvorba Kamily Brůčkové je rozkročená mezi popisnou komiksovou kresbou a malbou tíhnoucí k abstrakci.
V prvních letech studia na Fakultě výtvarných umění v Brně se ve snaze o pochopení toho, co pro ni znamená malba, věnovala hlavně abstrahaci přírody. Abstrahace, nikoliv abstrakce, spočívá ve zjednodušování tvarů, hledání jejich podstaty, nebo jejich bourání. V těchto počátcích lze pocítit efemérnost, touhu po zachycení něčeho, co tu chvíli je a pak už ne, možná až romantická představa o zániku, který je součástí koloběhu života a přírody.
Odchylku od tohoto přístupu znamenala na přelomu roku 2019 a 2020 řada maleb, kde se autorka vztahuje k více klasickým žánrům jako je zátiší, krajina nebo figura, kterou má diváctvo zažito a tuší, jak by s takovým obrazem mělo pracovat. Toto autorka vzápětí nabourává tím, že co je vyobrazeno, jako by nebylo z tohoto světa. Už neslyšíme šustění listí a bzučení hmyzu. Slyšíme jen ticho, ve kterém se vznáší znepokojení nad prázdnotou.
Některé obrazy odráží autorčin zájem o nadpřirozeno nebo pohanskou mytologii zneužívanou křesťanstvím k démonizaci.
Nabažená tématu zatoužila po nezatíženosti obrazu. Chtěla se více soustředit na formální stránku. Vznikají tak „pohodové” obrazy Skok do vody nebo Synergie v kupé, po kterých následovaly Zákusky pro společnou výstavu krátce trvajícího uskupení Bydlenky.
Především u prvních dvou velice záleželo na výsledku, kterému předcházelo mnoho skic. Při malování nebyl prostor na improvizaci. Vyvstala otázka, nakolik je vlastně důležitý výsledek na úkor volnosti při procesu vytváření obrazu. Malba živelná, která nezná svůj konec nebo malba vybudovaná, kdy se vytváření mění na pouhé zhotovení, ale výsledek je zaručený. Kamila zjistila, že se nachází ve slepé uličce, přestože jsou právě tohle obrazy, které visí na zdech jejího domova.
Návrat k abstraktnější formě se svobodou v hledání tvarů byla jasná cesta, která trvá. Autorce dovoluje alespoň hypoteticky odpovídat na otázky kladené malbou a vytvářet si tak vlastní souhrn poznatků:
- Aby mohl být obraz odrazem skutečnosti a aby obhájil vlastní existenci, měl by ukazovat svůj vlastní řád.
- Každý obraz má svůj vlastní řád.
- Automatismus vytváří opakující se gesta, ze kterých většinou nevzejde nic překvapivého a když už, jakou má v takovém případě hodnotu?
- To, co už je v obraze hotové, chce diktovat podmínky ostatnímu.
- Nevyjadřovat předměty, dělat obrazy.
- Plocha ukotvuje linie.
- Vlnka je opatrná čára.
- Rovná čára dělí prostor přísně.
- Kruh prostor uzavírá nebo dělí na to, co je uvnitř a co venku.
- Zobrazení je jako jazyk. Omezuje se na to, co už je poznáno/pojmenováno.
- Jevy nezastupující jsou jevy přítomné.
- Skrze bezpředmětnost se dostáváme k čisté energii barev a tvarů.
- Odvaha není v gestu ani nerozvážnosti.
- Spontánní rozhodnutí je zkratkovité rozhodnutí vycházející ze zažitých vzorců.
- Čím více se člověk snaží o čistotu, tím více vynikne špína. Jako chyby, které jsou nakonec na obraze to nejpřitažlivější.
V malířské tvorbě Kamily převládá organický přístup, kdy vědomě řídí tahy nediktujíc jejich výsledek. Mění se v procesu na základě zvažování dané situace. Obraz je hotov v momentě, kdy má autorka pocit, že by to nemohlo být jinak.
V komiksové tvorbě Kamila prostřednictvím digitální kresby (ve výsledku nerozeznatelné od klasické kresby tužkou) klade důraz na atmosféru a popisnost prostředí, ve kterém se postavy nachází. Využívá lehké stylizace celku, exprese ve výrazech. Komiksového scénáristu našla v Lukášovi Valíškovi, s nímž se pravidelně účastní komiksového festivalu KOMA.
Autorka má mimo této spolupráce ještě vlastní projekt pracovně pojmenovaný Je fajn nemít studené ruce, když je chceš mít teplé. Tento trvá asi od roku 2016, kdy začala sbírat a následně kreslit tragikomické hlášky a situace, jichž sama byla svědkem. Styl se v průběhu let několikrát proměnil, a tak se nejlepší kousky dočkaly už třetího a posledního zpracování. V současnosti pracuje na dokončení série.
Studium
2017-2022 – FaVU Brno, ateliér Malba 2 (dosaženo bakalářského stupně)
2015-2016 – SUPŠ UH, obor Kamenosochařství (pomaturitní nástavba)
2011-2015 – SUPŠ UH, obor Grafika
Výstavy & Projekty
2024: Samostatná výstava obrazů v galerii T23 (Brno)
2023: Společná výstava obrazů v galerii T23 (Brno) s Vojtěchem Dvořákem
2023: Účast na společné komiksové výzvě k poctě Františka Kobíka na festivalu KOMA, vznik plakátu ve spolupráci s Lukášem Valíškem
2023: samostatná výstava obrazů v bistru Blue Demon (Brno)
2023: vznik komiksu Den, kdy jsem se vydal, podle scénáře Jean-Gasparda Páleníčka, komiks vyšel v komiksovém sborníku Aargh! č.22
2022: Výstava bakalářské práce – komiksu Solomonovy dcery (scénář Lukáš Valíšek) v galerii Solo (Brno)
2022: Představení komiksu Solomonovy dcery na festivalu KOMA
2022: Účast na společné komiksové výzvě k výročí operace Antropoid na festivalu KOMA, vznik plakátu ve spolupráci s Lukášem Valíškem
2021: Výstava komiksového projektu Je fajn nemít studené ruce, když je chceš mít teplé, na festivalu KOMA (Brno)
2021: Účast na společné komiksové výzvě k výročí vzniku Octobriany na festivalu KOMA, vznik plakátu ve spolupráci s Lukášem Valíškem
2021: Skupinová výstava Bydlenky ve Společensko-kulturním centru Brno Lesná (spolu s: T. C. Crhová, K. Lázničková, Z. Elznic, M. Valchářová)
2020: Online výstava obrazů na webu baru Slast (Brno)
2019: Samostatná výstava obrazů v palačinkárně Panksy (Brno)
2019: Společná výstava studentů atelieru Malba 2 FaVU v galerii Vila (Ždánice)
2018: Výstava komiksu NO (scénář Lukáš Valíšek) na festivalu KOMA (Brno)
2018: Výstava komiksů v Duck Baru na Kamence (Brno)
2017: 2amostatná výstava obrazů a komiksu v palačinkárně Panksy (Brno)
2017: Výstava obrazů v Dub Gallery (Pelhřimov)
2017: Výstava komiksu Vodník (scénář Lukáš Valíšek) na komiksovém festivalu KOMA (Brno)
2016: Společná výstava obrazů v baru Teplárna (Brno) s Evou Jurkovou
2015: Společná výstava studentů oborů Grafika a Multimedia SUPŠ Uherské Hradiště v domě SSOZP ve Zlíně
2015: Samostatná výstava obrazů na obecním úřadě v Moravské Nové Vsi
2015: Společná výstava v Duck Baru na Kamence (Brno) s Hanou Drštičkovou